Filmová pokračování, která vydělají, ale nezaujmou aneb Když snímek vykrádá sám sebe

Doby, kdy se filmová „dvojka“ mohla kvalitou rovnat původnímu zpracování, jsou zřejmě na ústupu. Dny Kmotra, Indiana Jonese a původní trilogie Star Wars jsou již jen světlou připomínkou toho, čeho byla filmová pokračování schopná.

Hledá se Dory, Kung Fu Panda 3, Den nezávislosti: Nový útok. V poslední době jakoby se program kin ani jeden měsíc neobešel alespoň bez jednoho filmového sequelu. Prodloužit životnost úspěšného snímku jeho pokračováním je v módě světové kinematografie už delší dobu. Některé adaptace řídící se knižní předlohou s vícedílnou ságou počítají dopředu, u jiných, spontánnějších pokusů o recyklaci zdařilého trháku však zůstává rozum stát. Druhým neúspěšným dílem přitom mnohdy tyto katastrofy zdaleka nekončí. Špatné sequely tu byly vždy, dnes se však zdá, že nucené natahování již jednou odvyprávěného příběhu se stává atraktivním nejenom pro producenty, ale i pro samotné diváky.

Hitem posledních let je například návrat oblíbených postav po několika letech. Bridget Jonesová přichází do kin již potřetí, a to po dvanácti letech. Zveřejněna byla nedávno také upoutávka na druhé pokračování Dnu nezávislosti spolu se zprávou o plánovaném třetím dílu série. Zběsilá mánie filmových pokračování se nevyhnula ani české kinematografické scéně. Babovřesky nedávají spát českým filmovým fajnšmekrům již třetí rok v kuse, po třináctileté pauze už po šesté přichází Pavel Kříž, tentokrát jako básník čekající na zázrak.

S velkým očekáváním přichází velké zklamání

Obliba filmových sérií není ze strany fanoušků ničím výjimečným, a to i navzdory kritickým recenzím. Ať už jde o zatím sedmidílnou sérii Rychle a zběsile, kterou tvůrci v budoucnu plánují zakončit dokonce jubilejní desítkou, nebo o nekonečné prodlužování utrpení ságy Pirátů z Karibiku. Trpělivost jinak velmi kritických filmových nadšenců se špatnými sequely se dá v tomto ohledu vysvětlit jednak vzrůstající popularitou seriálů, kterým již dávno nevládnou nízkorozpočtové sitcomy nebo telenovely, ale díla srovnatelná s těmi nejkvalitnějšími počiny stříbrného plátna. Druhým prvkem vysvětlujícím úspěšnost špatného snímku bývá sentiment publika. Nikdo se s oblíbenými hrdiny neloučí rád, špatný sequel však dokáže shodit celou sérii, o čemž by například fanoušci původních Čelistí mohli vyprávět.

Dnešní filmové dvojky se však mohou pyšnit i tím, že mnohdy svým ziskem překonají své předchůdce. Mezi počiny z posledních deseti let, jejichž pokračování bylo výdělečnější než první díl, patří například sedmé Rychle a zběsile, třetí Iron Man nebo třetí Transformers. Sequely hitů již dnes zkrátka nepatří mezi nevýdělečné braky. Spoléhat se na slavné jméno filmového předchůdce je sázkou na jistotu. Co se však kvality týče, nemůže se pokračování s originálem většinou srovnávat. V posledních letech tak nad některými počiny lze jen nevěřícně kroutit hlavou.

Sequel, jenž zabije celou sérii

V čem tedy tkví zásadní nedostatek nekvalitních filmových sérií posledních let? Oproti Kmotrovi, prvním dvěma Vetřelcům nebo Pánovi prstenů se dá tvůrcům sice výdělečných, ovšem kvalitou ne příliš oslnivých pokračování vytknout zejména naprostý nezájem vytvořit cokoli nového. Prvků obohacujících jakkoli předchozí díl by se například ve třetí Kung Fu Pandě dalo najít skutečně málo. Stejně tak v loňském Jurském světě prehistorická zvěř opět nečekaně uprchla ze zabezpečeného výběhu a hrdinové zběsile pobíhali kolem se světlicemi.

Chybí tak zajímavá a zejména originální zápletka, která v mnoha případech dokázala nadchnout právě v prvním díle. Stejný příběh s jinými herci prezentovaný jako pokračování snímku také nikdy není dobrou volbou, obzvláště pokud se jedná o dnes takto pravidelně zneužívané horory s univerzálním zloduchem či komedie s recyklovanými vtipy.

Kritiky v posledních deseti letech nicméně stále dokázaly potěšit světlé výjimky, například v podobě skvělé Nolanovy trilogie o temném rytíři, nového Mad Maxe nebo série X-Men. Úkol sequelu je smysluplně pokračovat v rozehraném příběhu, případně rozšířit původní verzi o další zajímavé prvky. Mnoho pokračování však této definici bohužel nedostává. Vznikají tak sice výdělečné snímky plné působivých efektů a hvězdného obsazení, ale bez jakékoli inovace a ničeho, co by dokázalo překvapit. A to je škoda.