Základní matematické dovednosti by měl mít každý maturant, říká matematik Jiří Herman
Brno – Maturitní zkoušce z matematiky se žáci letošních devátých tříd za čtyři roky nevyhnou. Minimálně ti, kteří míří na gymnázia a lycea. Ostatní, mimo studentů uměleckých, sociálních a zdravotních škol, se ke gymnazistům připojí hned další rok. Tak 20. února rozhodla vláda. Podle matematika a ředitele gymnázia Jaroška Jiřího Hermana se jedná o krok správným směrem.
Od roku 2020/2021 bude státní maturita z matematiky povinná pro gymnázia a lycea. Rok na to se přidají i odborné školy. Výjimku dostaly pouze umělecké, sociální a zdravotní obory. Jaký je to krok?
Myslím, že správným směrem. Má-li někdo maturitní vysvědčení, měl by také umět prokázat, že disponuje znalostmi z českého jazyka, cizího jazyka a matematiky.
Maturitní test z matematiky bude standardizovaný. Může to být problém?
Státní maturitu z matematiky považuji za zkoušku, která ověřuje spodní hranici základních matematických dovedností. Mně se skoro až příčí používat spojení maturita z matematiky. Nazval bych to spíše zkouškou ze základů, protože ona opravdu testuje naprosto elementární matematické dovednosti, které by měl mít každý absolvent střední školy s maturitním vysvědčením. Maturita však nesestává jen ze společné, neboli státní části, ale také z části profilové. Školy mají tudíž možnost nastavit si v profilové části taková kritéria, která by maturanty srovnala na úroveň, jež oni považují za důležitou. Problém je dle mého jinde.
Kde?
V tuto chvíli existuje celá řada oborů a profesí, u nichž je maturitní zkouška zbytečná. Česká legislativa vyžaduje pro výkon některých živností, například kosmetičky, maturitu. Nechápu proč. Diskutovat by se mělo spíše nad nastavením klasifikace jednotlivých profesí než nad povinnou zkouškou ze základů matematiky.
Jaký vliv bude mít povinná maturita z matematiky na odbornost úzce zaměřených oborů?
Některé školy budou muset drobně úpravit své školní nebo rámcově vzdělávací programy. Nejedná se ale o nic dramatického, neboť i na těchto školách se dříve matematika vyučovala osm hodin týdně. Teď ten počet stoupne na deset, což není natolik závažný nárůst, aby šel na úkor odborných předmětů.
Matematika by tedy podle vás měla být součástí ukončení středoškolského vzdělání s maturitou bez ohledu na vysokoškolskou profilaci studenta.
Přesně tak. Ona opravdu zkoumá jen základní gramotnost, jako je například schopnost počítat s procenty. Část české populace se dnes topí v dluzích vzniklých na základě nesmyslných půjček a úvěrů od nejrůznějších pochybných institucí. Přitom by stačilo mít právě elementární matematické znalosti, aby si člověk přeložil, co se může stát, když se zpozdí s jednou splátkou. Domnívám se, že tohle by měl umět každý maturant.
Takže by z matematiky měly maturovat i zdravotní, umělecké a sociální školy?
Ne. Umím si představit úzkou skupinu oborů, kde by matematika být nemusela. Třeba takový umělecký kovář nebo operní pěvec. Ostatně na konzervatořích se, pokud mám správné informace, matematika ani nevyučuje. Tam by na to prostor opravdu nebyl. U zdravotních sester je to na druhou stranu diskutabilní, neboť umět aplikovat léky ve správném poměru a množství je záležitost života a smrti.
Odpůrci povinné státní maturity z matematiky argumentují tím, že u ní spousta studentů propadne. Dlouhodobě je to předmět s nejnižší úspěšností.
Tato statistika je zavádějící. Minimálně ve srovnání s maturitou z cizího jazyka, kde je hranice úspěšnosti nastavena níž, než by měla být. To znamená tak, aby maturanti měli úroveň, kterou požaduje v „sjednocená Evropa“. Kdyby se tam hranice zvýšila, počet studentů, kteří z cizího jazyka neuspějí, by byl srovnatelný s matematikou.
O kolik stoupne náročnost maturity?
Nedomnívám se, že by jeden předmět navíc náročnost výrazně zvýšil. Časově ano, zkouška bude delší. Nicméně o žádný enormní tlak na žáky nepůjde. Koneckonců na naší škole se před několika lety z pěti předmětů maturovalo. Nebyl v tom zásadní problém tehdy a nevidím jej ani teď.
Co se změní pro učitele?
Pro nás nic. Za dlouhou řadu let jsme měli pouze dva případy, kdy žák u zkoušky neuspěl. Obecně se však samozřejmě něco změní. Učitelé se budou muset matematice více věnovat a hledat nové metody, jak ji žáky naučit. S matematikou je to jako s jazykem. Musíte mít dobré základy a na nich stavět. Každá neznalost základních principů se vám dříve či později vrátí. A na tohle se učitelé musí zaměřit – budování pevných základů. K tomu snad dopomohou i jednotné přijímací zkoušky na střední školy, které budou tlačit školy základní, aby se výuce více věnovaly.
Jak vnímáte skutečnost, že gymnázia a lycea budou povinně maturovat z matematiky o rok dříve než ostatní školy?
Negativně. Jde to proti původním prohlášením paní ministryně Valachové. To nám, asociaci ředitelů gymnázií, vadí. Co nám ale vadí ještě více, je skutečnost, že paní ministryně lže do médií. V nich tvrdí, že to projednala se všemi asociacemi a všichni souhlasili. To není pravda. Dokonce existuje prohlášení Unie školských asociací (CZESHA, pozn. red.), kde se doporučuje jednotný náběh. Další problém je, že paní ministryně nešťastně spojila otázku povinné maturity z matematiky s reformou financování středních škol. V médiích to pak vypadá, že se snad povinné maturitní zkoušky z matematiky bojíme. To je nesmysl, právě naopak.
Podáte ústavní stížnost, o níž hovořil senátor Růžička?
Za čtrnáct dní budeme mít konferenci asociace ředitelů gymnázií v Karlových Varech. Tam se o tom bude diskutovat. Nicméně podání ústavní stížnosti nepovažuji za příliš aktuální. Tyto úvahy se vedly především proto, že existovalo jisté nebezpečí, že se na ostatní obory zapomene. Podmínky pro ukončení studia na gymnáziích a lyceích by pak byly výrazně jiné než na všech ostatních středních školách. V takovém případě bychom ústavní stížnost podali. To se ale nestalo a vláda ostatní střední školy zařadila do druhé vlny. Senátor Růžička se však snažil o něco jiného, a to vrátit vše do původního stavu. To se mně osobně nelíbí. Já povinnou maturitu ze základů matematiky podporuji.
Kdo je Jiří Herman?
RNDr. Jiří Herman, Ph.D. je matematik a ředitel brněnského gymnázia na třídě Kapitána Jaroše. Zároveň vyučuje na pedagogické fakultě Masarykovy univerzity. Vystudoval obecné otázky matematiky a informatiky na přírodovědecké fakultě Masarykovy univerzity. Titul RNDr. získal v roce 1981 za učitelství všeobecně vzdělávacích předmětů se zaměřením na matematiku. Působí též jako zástupce jihomoravských gymnázií v asociaci ředitelů gymnázií.
Pavel Podešva
Stisk Studentský deník
Recenze: Divoká říše slibuje více, než zvládne splnit
Novinka nakladatelství CooBoo - Divoká říše autorky Stacey Marie Brown: Kniha se odehrává v dystopické Budapešti a nakladatelství se ji nebojí srovnat i s velikány žánru adult fantasy, ke kterým má však daleko.
Stisk Studentský deník
Tvorba komunity je pro nás klíčová, říká vedoucí Radia R Barbora Dohnalová
Největší studentské rádio na území Česka a Slovenska má nově zvolené vedení. Místo station manažerky získala studentka Barbora Dohnalová. V rozhovoru mluvíme o autenticitě, fungování, ale i osobním vztahu Dohnalové k Radiu R.
Stisk Studentský deník
Zápasník Chotěnovský: Trend MMA je teprve na začátku
V jednadvaceti letech se rozhodl pro sport, který u nás v té době nikdo neznal. Denně dojížděl sedmdesát kilometrů na tréninky z Dolní Dobrouče do Hradce Králové. Řeč je o MMA zápasníkovi Lukáši Chotěnovském.
Stisk Studentský deník
Komentář: Reklama na Formuli 1 v americkém Austinu
Max Verstappen znovu kraloval. Tentokrát na okruhu COTA (Circuit of the Americas) ve Spojených státech Amerických. Předcházelo tomu ale drama plné nehod, předjíždění a chyb. Byla to Formule 1, tak, jak ji známe.
Stisk Studentský deník
Recenze: Hlavní hrdina přepere tygra. To je bollywoodský trhák RRR
Bollywoodský film RRR, který se odehrává v koloniální Indii, nenechá diváka ani na chvíli usnout. Emoce, zpěv, boje. Film plný adrenalinu a nebezpečí.
Stisk Studentský deník
Velitel četníků Aleš Medek: Jsme parta kamarádů, nápad to byl můj
Četnická stanice v Kuřimi funguje nově čtyři roky. Dům ale pochází z období první republiky. Před deseti lety se v domě opravovala střecha a ve vojenském kufru na půdě našli zedníci četnickou výstroj. Tím vše začalo.
Stisk Studentský deník
Norsko je ideální zemí pro duševní zdraví, říká studentka univerzity v Oslu
Po tříletém bakalářském studiu žurnalistiky na Univerzitě Komenského v Bratislavě se Tereza Szalaiová rozhodla pro pokračování v Norsku. V září nastoupila na magisterský program na Univerzitu v Oslu.
Stisk Studentský deník
Neustále se snažíme vymýšlet něco navíc, říká ředitel festivalu BRNO16
Brno16 je festival krátkých filmů, který se v Brně koná bez přestávky již od roku 1960. Letošní ročník proběhne od středy 12. října do neděle 16. října v kinech Art a Cit. Návštěvníci zde mohou zhlédnout filmy z celého světa.
Stisk Studentský deník
Jet na mistrovství světa byla odměna, vzpomínala Denisa Pavlíková
Český výběr svedl na světovém šampionátu konaném v Nizozemsku a Polsku zápasy s těmi vůbec nejlepšími reprezentacemi na světě.
Stisk Studentský deník
Popáleniny vás poznamenají taky na duši, říká ředitelka organizace Popálky
Lékaři ročně ošetří přes 100 tisíc popálených a tři tisíce z nich musí kvůli popáleninám hospitalizovat. O tom, jak z se z minuty na minutu může změnit život, ví z vlastní zkušenosti zakladatelka organizace Popálky Jana Lacinová.
Stisk Studentský deník
Zibura: Dobrodružství je větší, když ho člověk zažívá sám
Brno - Ladislav Zibura o svých cestách napsal pět knih a pravidelně objíždí Česko se svými přednáškami. Rozhovor studentskému médiu Stisk.online poskytl před poslední přednáškou v brněnském kině Scala.
Stisk Studentský deník
Ukrajinská studentka: S Rusy, kteří podporují Ukrajinu, problém nemám
Od začátku války na Ukrajině se jí život změnil ve všech směrech. Den D přišel 8. března, kdy se rozhodla definitivně opustit svoji rodnou zemi. Po dlouhé několikadenní cestě dorazila se svojí matkou do Česka, konkrétně do Brna.
Stisk Studentský deník
Holásková: Prožíváme intenzivní dobu, na práci Červeného kříže jsem hrdá
“Není to práce od osmi do čtyř, pro mnoho lidí od nás je to život,” říká o brněnském Červeném kříži jeho ředitelka Ivana Holásková v rozhovoru o dobrovolnících, pandemii, válce a pomoci uprchlíkům na Ukrajině.
Stisk Studentský deník
Lidé zasadili desítky nových dubů. Cílem akce Stromy pro Brno byla pomoc brněnským lesům
Na místě, kde kdysi stál smrkový les, dnes rostou nové duby zimní. Zasadit si vlastní strom mohli návštěvníci sobotní akce Sázíme stromy pro Brno. Tu pořádala společnost Lesy města Brna v oboře Holedná.
Stisk Studentský deník
Recenze: Po čem muži touží 2 potvrzuje, že čeští diváci touží po stereotypech
Sára Němcová Zazvoníte a otevře vám Jiří Langmajer s pleťovou maskou v dámském prádle. Jestli jste se zatím nezasmáli, nejspíš pokračování české komedie odzíváte.
Stisk Studentský deník
Jízdu mezi stromy si v novém brněnském pumptracku užijí i nejmladší
V brněnské části Bystrc město otevřelo vítězný projekt participativního rozpočtu Dáme na vás. Dráha, která je plná vln a prudkých zatáček, umožňuje aktivní relaxaci v přírodní památce Pekárna.
Stisk Studentský deník
Kúpeľňu použila ako bunker. Dnes Svitlana pracuje na Masarykovej univerzite
Botanička Svitlana Iemelianova utiekla v prvých dňoch ruskej invázie z Ukrajiny. Prijala pracovnú ponuku od Masarykovej univerzity. Prišla do Brna s jedným ruksakom a dvoma deťmi. Teraz pokračuje vo svojom výskume.
Stisk Studentský deník
Ľudia s duševným ochorením často na sociálny byt nedosiahnu
Problém dostupnosti bývania trápi mnoho ľudí s psychickými chorobami už dlhé roky. Ťažkosťou sú najmä nízke finančné príjmy či stigmatizacia. Pomôcť by mali nielen sociálni pracovníci, ale aj ombudsman.
Stisk Studentský deník
Lykožrútová kalamita spôsobila, že niektoré lesy oxid uhličitý viac produkujú ako pohlcujú
České lesy prestávajú plniť úlohu pľúc republiky. Holiny spôsobené lykožrútovou kalamitou oxid uhličitý viac vyrábajú ako pohlcujú.
Stisk Studentský deník
Lidé s rakovinou plic se mohou nově léčit v Plicním centru Masarykova onkologického ústavu
Masarykův onkologický ústav na Žlutém kopci otevřel nové centrum pneumologie a intervenční bronchologie. Nemocným jsou k dispozici nové ambulance a bronchoskopický sál, který umožňuje lékařům provádění všech zákroků a vyšetření.
předchozí | 1 2 3 4 5 6 7 ... | další |
- Počet článků 2823
- Celková karma 0
- Průměrná čtenost 1121x
Tiráž:
Vedoucí projektu Stisk online: Jaroslav Čuřík
E-mail: curik@fss.muni.cz
Adresa: Katedra mediálních studií a žurnalistiky, FSS MU, Joštova 10, 602 00 Brno.
Tiskové zprávy zasílejte na: stisk.munimedia@gmail.com
Seznam rubrik
Oblíbené stránky
- Katedra žurnalistiky FSS MU Brno
- Magazín M, časopis Masarykovy univerzity
- Stisk, studentský zpravodajský online deník na Facebooku
- Stisk online, studentský zpravodajský online deník (plná verze)
- Atrium, časopis Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity
- Muni TV, studentská televize Masarykovy univerzity
- Humans of FSS
- Stisk, studentský zpravodajský online deník na Twitteru
- Stisk, studentský zpravodajský online deník na Instagramu
- Stisk, studentský zpravodajský online deník na YouTube