Minimalismus není cíl, ale cesta, říká Alvin Korčák
Brno - Minimalismus je umělecký směr, který vznikl v padesátých letech dvacátého století. Jako životní styl se vyvinul primárně v Americe a Japonsku. Také Alvin Korčák se s tímto životním stylem poprvé setkal u amerických blogerů. Nyní už třetím rokem popisuje své zkušenosti s minimalizováním věcí okolo sebe na svém blogu minimalisticky.cz. Podle něj je minimalismus reakcí na současnou dobu, která je hodně zaměřena na konzum. Pro něj je minimalismus styl života, který zasahuje do všech oblastí. Kromě nehromadění zbytečných věcí, například oblečení, je pro něj důležitý dopad našeho chování na životní prostředí. Tvrdí, že minimalismus je cestou, konkrétně cestou ke šťastnějšímu životu. Jak podle něj přispívá minimalismus ke štěstí a také kreativitě se zájemci mohou dočíst na následujících řádcích.
Píšete blog o minimalismu, mohl byste to téma nějak více přiblížit?
Minimalismus je životní styl, který se zaměřuje na minimalizaci počtu věcí a i činností, které člověk vlastně nechce dělat, nebo mu nepřinášejí radost. Pak má čas a prostor na ty věci, které ho naplňují a kterým se chce věnovat. Spousta lidí hromadí věci často jen z nějakého zvyku, nebo protože jsou tak společensky naučení.
Jak se zrodila myšlenka blogu?
Vždycky jsem rád psal, bavily mě slohy a narazil jsem na americké blogery, kteří o minimalismu píšou. Zaujalo mě to a nějak zapadlo do způsobu života, jakým jsem žil a chci žít. A pak, když jsem podle toho půl roku žil, jsem si řekl, že bych o tom mohl i psát. Nikdo v Čechách o tom v té době nepsal a je to skvělá příležitost.
Posunuje vás samotného psaní blogu?
Rozhodně. Snažím se nestále držet v informačním toku, sleduju filmy, blogy a knížky, které vznikají o minimalismu. Neustále jsou nějaké nové podněty. Já vlastně říkám, že minimalismus není cíl, ale cesta. Třeba teď jsem po třech letech vytřídil celou skříň a zbavil se jí. Stále je způsob, jak na sobě pracovat.
Minimalismus přispívá ke šťastnému životu.
Mluvíte o minimalismu jako životním stylu. V jakých všech sférách se projevuje?
Je to skoro ve všem. Oblečení, jídlo, jakékoli materiální věci, v kuchyni, v garáži. Co se týká digitálního života, je to o nějakém omezení aktivity na sociálních sítích. Je to také o tom, naučit se říkat ne na spoustu věcí. Spousta lidí si myslí, že je cool být ohromně zaměstnaný, ale nakonec z toho vycházejí ve stresu. Minimalismus je strašně široké spektrum. Tím, že je to životní styl, ovlivňuje opravdu všechno. Ten název vychází z umění. To je asi nejznámější, co se s minimalismem pojí, a pak se to přeneslo do téhle sféry. Takže je to i otázka designu.
V čem tkví atraktivita minimalismu?
Hlavním cílem života je být šťastný. A minimalismus to umožňuje, nebo k tomu přispívá. Například na sociálních sítích tráví lidé průměrně tak dvě hodiny denně, což je poměrně dost a ani si to neuvědomují. Když člověk omezí ten čas, tak ho může investovat do aktivit, které chce dělat, nebo ho naplňují.
Setkal jste se s odmítavými reakcemi?
Můj minimalismus vychází z vymezení se vůči okolí, které je hromadivé a tak. A spousta lidí mi říkalo, že je to k ničemu, nebo že to nemá smysl. S tím se setkávám celkem často.
mnmlst.czzamalem.czzijememinimalismem.czreduca.cz/blogczechzerowaste.cz
Máte okolo sebe komunitu stejně smýšlejících lidí?
Ještě před blogem jsem zakládal na Facebooku skupinu, která se jmenuje Čeští a slovenští minimalisté. Chtěl jsem se s těmi lidmi bavit, jak já žiji a získávat podněty od ostatních. Teď taskupina plynule funguje, takže nějaké podněty tam získávám. Teď jsme se začali tady v Brně potkávat tři blogeři, kteří píšeme právě z Brna o minimalismu. Bavíme se o tom, jak o tom dál psát, chystáme nějaké společné akce a projekty, takže už jde o nějaké budování komunity v reálu a nejen online.
Jaké další aktivity plánujete?
Chtěl bych s těma dalšíma dvěma blogerama, Anetou, která píše blog Za málem, a Patrikem, který je autorem Mnmlst, udělat podcast (řada na sebe navazujících audiozáznamů, pozn. redakce). Ke konci měsíce bychom měli zkoušet první díl a plánujeme ještě minimalistickou konferenci. Já tomu nechci úplně říkat konference. Stále hledáme název, konference je takové nešťastné. Chtěli bychom udělat nějakou větší minimalistickou akci v Brně pro nějakých sto až tři sta lidí. Minimalistická akce je trochu oxymóron (směje se). Pozveme i další české blogery, máme domluvené holky z Czech Zero Waste a uděláme takové odpoledne přednášek a diskuzí na tohle téma.
Je podstatný i etický rozměr minimalismu
Myslíte si, že je to životní styl budoucnosti?
To je hodně těžká otázka, protože to má spoustu aspektů. O víkendu, když jsem mluvil o minimalismu na jednom školení pro mladé aktivní lidi, dostali jsme sa k téhle debatě na šest až osm hodin. Je to strašně komplexní, jestli to má šanci a jak. Pak jsou také ekonomické aspekty okolo toho. Já si myslím, že je to cesta pro lidi, kteří jsou v té bohatší části společnosti a mají možnost nadkonzumace, což je v Česku minimálně padesát procent společnosti. Takže si myslím, že je to příležitost pro značnou část společnosti a dokazují to v Americe, kde blogeři Minimalists vyprodávají obří kinosály na své přednášky a začíná se o to zajímat spousta lidí a média. Takže myslím, že do budoucna to je cesta. Ale nejen když se lidé zaměří na to, že ty věci vyhodí a budou jich mít málo, ale jsou zde důležité i ostatní aspekty, jako například udržitelnosti.
Zmínil jste udržitelnost životního prostředí. Co jsou další aspekty?
V americkém minimalismu téma udržitelnosti moc nezní. Oni ho tam moc neřeší. Nějaké blogy jo, ale ti hlavní blogeři moc neřeší otázku etičnosti a ekologičnosti svého života. Pro mě je to dost podstatné a už od začátku si minimalismus spojuji s udžitelností. Podstatný je pro mě i ten etický rozměr, kdy se snažím nakupovat lokální věci, nebo takzvané fairtrade (garance spravedlivých pracovních podmínek pro výrobce, zákaz dětské práce a výroba by neměla zatěžovat životní prostředí, pozn. redakce). Tohle označení ale třeba u oblečení neexistuje, takže prostě věci, které jsou vyrobené odpovědně, všichni v tom řetězci mají zaplaceno adekvátně a neničí se životní prostředí. Tohle všechno jde pro mě dohromady, například také se Zero Waste (životní styl bez odpadu, pozn. redakce), který já zatím nežiji, ale je to pro mě výzva do budoucna.
Prázdný prostor vidím jako prostor pro kreativitu
Jak na to reagovala tvá rodina?
Já žiju stále u rodičů. A to je právě to proti čemu jsem se vymezoval, protože můj otec hromadí strašné množství věcí. Rodina ví o tom, že píšu, že se různě objevuju ve článcích, začínám přednášet, ale nikdo v rodině nesouzní s tím životním stylem. Zezačátku to byl problém, protože jsem chtěl minimalizovat ty společné prostory, což se setkávalo se značným neúspěchem. V tu dobu jsem pochopil, že nejde vyhazovat věci ostatních lidí, i když je jen hromadí a nepoužívají. Takže jsem rezignoval a společný prostor je tak, jak je a snažím se v tom žít, než se časem odstěhuju. Ten svůj prostor si držím striktně minimalizovaný a nenechám si tam dávat věci, které prostě odmítám.
Nemůže na někoho působit minimalistický pokoj až depresivně?
Já právě vidím ten prázdný prostor jako prostor pro kreativitu a další využití. Když jsem dělal rozhovor do Respektu a přijel za mnou fotograf, řekl mi, že mám fakt hezkou celu. Takže občas ty reakce jsou takové, že ti lidé nechápou, jak můžu žít s tak malým počtem věcí nebo v tak prázdné místnosti. V pokoji mám pouze dvě skříně, stůl a postel a to je všechno. Na zdech mám teď fotky z výstavy, co jsme dělali a mám spoustu kytek. Ty teda neminimalizuju, naopak se rozrůstají.
Kolik máte kousků oblečení?
Dobrá otázka. Mám troje kalhoty. Původně jsem měl dvoje, ale nevycházelo to. Někdy se stalo, že jsem najednou zjistil, že se jedny perou, druhé suší, takže jsem musel rozšířit na troje kalhoty a s tím už se dá dobře vyjít. Co se týče triček, mám asi pět triček a tři košile. Teď se mi nějak rozrostly svetry. Původně jsem měl asi dva a teď mám tři nebo čtyři. Je to takové nárazové, že se mi to občas rozroste, že dostanu dárek, který vlastně ani neočekávám, nebo nechci. A najednou mám víc oblečení, než bych chtěl. A když ho vlastně nepotřebuju, po nějakém čase ho zase posunu pryč, když už třeba ti lidé zapomenou na to, že mi to dali.
Autor: Sára Suchá
Stisk Studentský deník
Recenze: Divoká říše slibuje více, než zvládne splnit
Novinka nakladatelství CooBoo - Divoká říše autorky Stacey Marie Brown: Kniha se odehrává v dystopické Budapešti a nakladatelství se ji nebojí srovnat i s velikány žánru adult fantasy, ke kterým má však daleko.
Stisk Studentský deník
Tvorba komunity je pro nás klíčová, říká vedoucí Radia R Barbora Dohnalová
Největší studentské rádio na území Česka a Slovenska má nově zvolené vedení. Místo station manažerky získala studentka Barbora Dohnalová. V rozhovoru mluvíme o autenticitě, fungování, ale i osobním vztahu Dohnalové k Radiu R.
Stisk Studentský deník
Zápasník Chotěnovský: Trend MMA je teprve na začátku
V jednadvaceti letech se rozhodl pro sport, který u nás v té době nikdo neznal. Denně dojížděl sedmdesát kilometrů na tréninky z Dolní Dobrouče do Hradce Králové. Řeč je o MMA zápasníkovi Lukáši Chotěnovském.
Stisk Studentský deník
Komentář: Reklama na Formuli 1 v americkém Austinu
Max Verstappen znovu kraloval. Tentokrát na okruhu COTA (Circuit of the Americas) ve Spojených státech Amerických. Předcházelo tomu ale drama plné nehod, předjíždění a chyb. Byla to Formule 1, tak, jak ji známe.
Stisk Studentský deník
Recenze: Hlavní hrdina přepere tygra. To je bollywoodský trhák RRR
Bollywoodský film RRR, který se odehrává v koloniální Indii, nenechá diváka ani na chvíli usnout. Emoce, zpěv, boje. Film plný adrenalinu a nebezpečí.
Stisk Studentský deník
Velitel četníků Aleš Medek: Jsme parta kamarádů, nápad to byl můj
Četnická stanice v Kuřimi funguje nově čtyři roky. Dům ale pochází z období první republiky. Před deseti lety se v domě opravovala střecha a ve vojenském kufru na půdě našli zedníci četnickou výstroj. Tím vše začalo.
Stisk Studentský deník
Norsko je ideální zemí pro duševní zdraví, říká studentka univerzity v Oslu
Po tříletém bakalářském studiu žurnalistiky na Univerzitě Komenského v Bratislavě se Tereza Szalaiová rozhodla pro pokračování v Norsku. V září nastoupila na magisterský program na Univerzitu v Oslu.
Stisk Studentský deník
Neustále se snažíme vymýšlet něco navíc, říká ředitel festivalu BRNO16
Brno16 je festival krátkých filmů, který se v Brně koná bez přestávky již od roku 1960. Letošní ročník proběhne od středy 12. října do neděle 16. října v kinech Art a Cit. Návštěvníci zde mohou zhlédnout filmy z celého světa.
Stisk Studentský deník
Jet na mistrovství světa byla odměna, vzpomínala Denisa Pavlíková
Český výběr svedl na světovém šampionátu konaném v Nizozemsku a Polsku zápasy s těmi vůbec nejlepšími reprezentacemi na světě.
Stisk Studentský deník
Popáleniny vás poznamenají taky na duši, říká ředitelka organizace Popálky
Lékaři ročně ošetří přes 100 tisíc popálených a tři tisíce z nich musí kvůli popáleninám hospitalizovat. O tom, jak z se z minuty na minutu může změnit život, ví z vlastní zkušenosti zakladatelka organizace Popálky Jana Lacinová.
Stisk Studentský deník
Zibura: Dobrodružství je větší, když ho člověk zažívá sám
Brno - Ladislav Zibura o svých cestách napsal pět knih a pravidelně objíždí Česko se svými přednáškami. Rozhovor studentskému médiu Stisk.online poskytl před poslední přednáškou v brněnském kině Scala.
Stisk Studentský deník
Ukrajinská studentka: S Rusy, kteří podporují Ukrajinu, problém nemám
Od začátku války na Ukrajině se jí život změnil ve všech směrech. Den D přišel 8. března, kdy se rozhodla definitivně opustit svoji rodnou zemi. Po dlouhé několikadenní cestě dorazila se svojí matkou do Česka, konkrétně do Brna.
Stisk Studentský deník
Holásková: Prožíváme intenzivní dobu, na práci Červeného kříže jsem hrdá
“Není to práce od osmi do čtyř, pro mnoho lidí od nás je to život,” říká o brněnském Červeném kříži jeho ředitelka Ivana Holásková v rozhovoru o dobrovolnících, pandemii, válce a pomoci uprchlíkům na Ukrajině.
Stisk Studentský deník
Lidé zasadili desítky nových dubů. Cílem akce Stromy pro Brno byla pomoc brněnským lesům
Na místě, kde kdysi stál smrkový les, dnes rostou nové duby zimní. Zasadit si vlastní strom mohli návštěvníci sobotní akce Sázíme stromy pro Brno. Tu pořádala společnost Lesy města Brna v oboře Holedná.
Stisk Studentský deník
Recenze: Po čem muži touží 2 potvrzuje, že čeští diváci touží po stereotypech
Sára Němcová Zazvoníte a otevře vám Jiří Langmajer s pleťovou maskou v dámském prádle. Jestli jste se zatím nezasmáli, nejspíš pokračování české komedie odzíváte.
Stisk Studentský deník
Jízdu mezi stromy si v novém brněnském pumptracku užijí i nejmladší
V brněnské části Bystrc město otevřelo vítězný projekt participativního rozpočtu Dáme na vás. Dráha, která je plná vln a prudkých zatáček, umožňuje aktivní relaxaci v přírodní památce Pekárna.
Stisk Studentský deník
Kúpeľňu použila ako bunker. Dnes Svitlana pracuje na Masarykovej univerzite
Botanička Svitlana Iemelianova utiekla v prvých dňoch ruskej invázie z Ukrajiny. Prijala pracovnú ponuku od Masarykovej univerzity. Prišla do Brna s jedným ruksakom a dvoma deťmi. Teraz pokračuje vo svojom výskume.
Stisk Studentský deník
Ľudia s duševným ochorením často na sociálny byt nedosiahnu
Problém dostupnosti bývania trápi mnoho ľudí s psychickými chorobami už dlhé roky. Ťažkosťou sú najmä nízke finančné príjmy či stigmatizacia. Pomôcť by mali nielen sociálni pracovníci, ale aj ombudsman.
Stisk Studentský deník
Lykožrútová kalamita spôsobila, že niektoré lesy oxid uhličitý viac produkujú ako pohlcujú
České lesy prestávajú plniť úlohu pľúc republiky. Holiny spôsobené lykožrútovou kalamitou oxid uhličitý viac vyrábajú ako pohlcujú.
Stisk Studentský deník
Lidé s rakovinou plic se mohou nově léčit v Plicním centru Masarykova onkologického ústavu
Masarykův onkologický ústav na Žlutém kopci otevřel nové centrum pneumologie a intervenční bronchologie. Nemocným jsou k dispozici nové ambulance a bronchoskopický sál, který umožňuje lékařům provádění všech zákroků a vyšetření.
předchozí | 1 2 3 4 5 6 7 ... | další |
- Počet článků 2823
- Celková karma 0
- Průměrná čtenost 1121x
Tiráž:
Vedoucí projektu Stisk online: Jaroslav Čuřík
E-mail: curik@fss.muni.cz
Adresa: Katedra mediálních studií a žurnalistiky, FSS MU, Joštova 10, 602 00 Brno.
Tiskové zprávy zasílejte na: stisk.munimedia@gmail.com
Seznam rubrik
Oblíbené stránky
- Katedra žurnalistiky FSS MU Brno
- Magazín M, časopis Masarykovy univerzity
- Stisk, studentský zpravodajský online deník na Facebooku
- Stisk online, studentský zpravodajský online deník (plná verze)
- Atrium, časopis Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity
- Muni TV, studentská televize Masarykovy univerzity
- Humans of FSS
- Stisk, studentský zpravodajský online deník na Twitteru
- Stisk, studentský zpravodajský online deník na Instagramu
- Stisk, studentský zpravodajský online deník na YouTube