Já teda souhlasím s tím, že člověk by se měl zamyslet nad tím, kolik vytváří zbytečného odpadu, ale není mi jasné, jak to souvisí s tím, že by lidé měli být zdravější, spokojenější a dokonce méně zaměření na materiální způsob života.

Navíc třeba v případě oblečení mi to nějak nesedí, ta úvaha: jestliže oblečení prodám někomu jinému, vytvářím tím přece de facto zase odpad. Když chci například vyhodit staré slipy, můžu je místo toho někomu dát.Tím ale nijak nesnižuju produkci slipů - pořád na světě zůstanou, akorát je bude nosit jiný člověk. No a až se slipy i po několikerém zašívání rozpadnou, musí se stejně vyhodit. Ale odpad zůstává - slipy prostě ze světa už nikdy nezmizí. Nejvýš se postupně rozpadnou. Takže jak mohla celá rodina za rok spotřebovat litr odpadu, když všichni přece musejí přinejmenším nosit šaty a boty? A to všechno je odpad, kterého se prostě podle mě nelze zbavit. Jen ho člověk nosí na sobě, to je vše.

Koukám proč je to tak dlouhé a ony se vám některé odstavce asi třikrát opakují.