Děkujeme za pochopení.
J71a86r43o33m61í19r 18P57i90n53k25a22v80a
Já dneska chodím po zahradě, voda mi čachtá pod nohama, praskliny v zemi, které jsme na zahradě v tento čas mívali, nikde. Tak nevím, někdo si dělá srandu?
S44l85a42v73o81m79í67r 52B70e53n16e42š
třebaže by výrazně pomohlo využít potenciál budov a vytvořit na nich tzv. zelené střechy.
.................
Slečno autorko, nebo pane autore, vy asi nestudujete stavařinu, že?
Jinak byste věděl (věděla), že ono to není tak snadné. To by již při vypracovávání stavebního projektu musel jeho autor s tím počítat a vyprojektovat takovou budovu na podstatně vyšší nosnost. Prostě by ta střecha musela být schopná ty tuny unést a to se týká i nosných zdí. A muselo by se do toho počítat mimo jiné i s tou hmotností té vody, která by se tam ocitla po dešti.
Šlo by to tak, že bychom s tím od zítřka začali počítat a že bychom od zítřka tak začali projektovat. Ale zpětně to aplikovat na již stojící budovy? Co by tomu řekli statici?
L34u83m41í48r 37V74i51t37h55a
Máte pravdu, zelené střechy jsou další nesmyslné a krkolomné pseudořešení. Přitom stačí dešťovou vodu pouštět do země pomocí vsakovacích jímek či trativodů, a tam, kde to nejde, podpořit zádržné systémy co nejblíže místu dopadu srážkové vody. To lze udělat zpětně a není to nijak drahé.
G86e70o12r53g98e 14F41o83x
Tak jako byly poslední: "...týdny zdánlivě deštivé..", bude i sucho jen "zdánlivé"?Hezké to sousloví "zdánlivě deštivé". To se nám asi zdálo že prší, ale ve skutečnosti bylo sucho.
L33u75m62í44r 11V43i37t90h36a
To je reakce na výplod jiného novináře, který z toho, že letos na jaře je nižší hladina spodní vody než byla loni touto dobou, vyvodil, že déšť nepomohl a sucho se zhoršilo. Ve skutečnosti je to tak, že teprve loňské suché a parné léto celou situaci zhoršilo. Letošní srážkově nadprůměrná zima i vlhké jaro situaci mírně zlepšily, ale výpadek způsobený loňským létem dosud neeliminovaly.
Nicméně spousta jedinců prostě bude papouškovat nesmysly, místo aby se zamysleli nad tím, co vlastně říkají a čemu naslouchají...
V72l83a34d21i52m68í86r 20M77o23r52a65v22e31c
Souhlasím. Co se týká zemědělství a tak zvané intenzifikace výroby, tedy zprůmyslnění zemědělství, je to systémový problém a pokud ho nebude řešit systém sám, nemá řešení. (mám na mysli monetárně tržní systém, neustálý růst, hodnocení kvality života podle růstu HDP a to vše v době, kdy už současný systém začíná být neudržitelný).
Co se týká ekologie vůbec, je moc peněz a energie (alespoň podle mě dostupných informací, tedy dle mého názoru) věnováno na druhotné odstranění ekologických problémů, tedy drastické snižování emisí (u aut a kotlů) a naprosto se ignoruje prioritní a hlavně funkční řešení, tedy přírodní cesta.
Na 1 m2 Země dopadá cca 1000 W sluneční energie. CO2 v ovzduší způsobí, že na 1 m2 dopadne o 3 W více, tedy celých 1003 W. Ano, v globálním měřítku je to dost.
Ale. Jeden strom spotřebuje za jeden rok 1,5 t oxidu uhličitého, zachycuje polétavý prach a dokáže snižovat i emise oxidů dusíku. Přitom 1 m2 stromu je schopen pohltit až 700 W sluneční evergie (tedy vlastně poměrně výkonná přírodní klimatizace).
Naštěstí jsou země, kde už to pochopili a vrací se k principům přírody viz https://zpravy.aktualne.cz/zahranici/rozpalena-australie-se-chce-ochladit-vysadi-miliardu-stromu/r~ae6eebd2344111e98854ac1f6b220ee8/?redirected=1557743275 a také tady https://www.lidovky.cz/domov/biolog-pokorny-vetsina-starych-civilizaci-vyschla-meli-bychom-se-podivat-na-to-proc.A190426_220457_ln_domov_vag?utm_source=SolarniExperti&utm_medium=PR&utm_content=Facebook
Š61t48ě48p67á97n 76B50i75c74e21r31a
Sečetl jsem vodní srážky za posledních deset let ze statistiky ČHMI. Podle dlouhodobých dat mělo spadnout nějakých 6900 mm a ve skutečnosti za těchto deset let spadlo o 180 mm méně. Nechápu proto, kde se vzal údaj, že nám chybí roční množství srážek. Vláha v půdě chybí ze dvou důvodů a počasí bych z toho vynechal. První příčinou je půda zhutněná těžkou technikou a tím pádem s nedostatkem pórů umožňujících vsáknutí vláhy do nižších pater. Druhá příčina působí podobně. V půdě chybí život, který by v ní tvořil chodbičky, umožňující vtok vody. A třetí příčinou je, že ve vodě chybí organické zbytky (rašelina, hnůj, tlející zbytky rostlin), schopné v sobě vázat vodu.
V10l46a94d43i75m76í88r 50M62o21r94a60v33e30c
Souhlas, kdo dnes provádí hlubokou orbu, je to drahé a spotřebuje to hodně nafty. A druhý problém vidím v tom, že prostě v půdě chybí rostlinné hnojivo a klasický hnůj jako takový, viz váš příspěvek
Podmítání, mělká orba a umělá hnojiva ruku v ruce s pesticidy a herbicidy (mj masívně používaných u řepky) činí půdu mrtvou.
J80a73n 22H97y48n90e45k
Včera jsem jel na Cheb a zemědělci měli posekáno, nevím co to bylo , ale na zemi ležely úhledné řádky zelené hmoty zrčené nejprve do silážního žlabu a poté na bioplynky. To je ten problém. Tady není krmovo pro skot, ale hmota je do BPS. V tom je ta zrůdnost. Ne v řepce. I když ta mi také štve.
Na druhé straně svoji negativní úlohu hrají tzv. ochránci přírody, pod různými názvy a neziskovkami. Proto ta setuace na řekách - viz Labe, kde se prakticky znova zastavila lodní doprava, i když ta je ekologická proti silniční. Tvořily se tzv. suché poldry proti záplavám, voda nebyla zadržená protože postupně odtekla , ale byly vyčerpány dotace. Je to úplně stejné, jako byly meliorizace v padesátých letech, které sice něco málo vyřešily, ale budoucnost ukázala, že to nebylo zrovna to nejšťastnější řešení. Těch zvratů a převratných vynálezů, jeko je dnes třeba dešťovka, ukazuje na neschopnost, hlavně politiků, reálně a racionálně přemýšlet.
L30u15m39í87r 86V17i20t85h37a
Jak víte, že úhledné řádky byly určeny do silážního žlabu a poté do bioplynek? Máte vůbec šajn o tom, o čem tady píšete? Vy jste dokonalý reprezentant konzumentů podobných žvástů. Nerozumíte ničemu, ale do všeho chcete mluvit a o všem jste přesvědčen, že je Vám jasné...
J96i19ř22í 89H52l31a91v76á11č
Jsem aktivní zemědělec a snažím se sledovat všechny informace kolem změny klimatu u nás. Bohužel většina článků je psána teoretiky a některé mají až formu poplašné zprávy. Ani autorka blogu nemá přesné argumenty-např.orba se nenahrazuje chemii .A řepka není to nejhorši, co v zemědělsví škodí. Daleko víc škodí dotace na výrobu energii ze zemědělských plodin-například na spalování pelet ze slámy. Sláma by měla zůstat na poli a přeměnit se na humus. Jinak můj největší pozemek s jednou plodinou má 6ha a řepku nepěstuji.
L45u62m24í59r 19V65i86t24h46a
Vzal jste mi to z úst. Článek je plný efektních a stále dokola omílaných klišé, které nemají nic společného s realitou.
- Počet článků 2823
- Celková karma 0
- Průměrná čtenost 1121x
Tiráž:
Vedoucí projektu Stisk online: Jaroslav Čuřík
E-mail: curik@fss.muni.cz
Adresa: Katedra mediálních studií a žurnalistiky, FSS MU, Joštova 10, 602 00 Brno.
Tiskové zprávy zasílejte na: stisk.munimedia@gmail.com
Seznam rubrik
Oblíbené stránky
- Katedra žurnalistiky FSS MU Brno
- Magazín M, časopis Masarykovy univerzity
- Stisk, studentský zpravodajský online deník na Facebooku
- Stisk online, studentský zpravodajský online deník (plná verze)
- Atrium, časopis Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity
- Muni TV, studentská televize Masarykovy univerzity
- Humans of FSS
- Stisk, studentský zpravodajský online deník na Twitteru
- Stisk, studentský zpravodajský online deník na Instagramu
- Stisk, studentský zpravodajský online deník na YouTube